Poctivé pivo

Přes pozitivní trendy v pivovarnictví se přece jen stále hrnou do supermarketů tzv. "europiva" - jaké-si "pivní mekáče". Piva jsou si to podobná a občas pro normálního konzumenta navzájem téměř nerozeznatelná. Sice svou chutí často neurazí, ale těžko můžou milovníka tohoto nápoje nadchnout. O různorodosti piv, jejich plnosti, bohaté pěně, nebo třeba zajímavém chmelení se v žadném případě nedá mluvit. Nejeden pivovar vyrábí více značek lišící se často pouze etiketou. Důvodem toho všeho je tlak vedení pivovarů na nízké výrobní náklady pod únosnou mez a také požadavek na dlouhou trvanlivost piva a to i v ne zrovna ideálních skladovacích podmínkách. Sládek pak často více hlídá kolik várek stihne za den uvařit a kdy už má do šrotovníku poslat další rundu sladu, než aby zkoumal zbylou chuť vařeného piva. V takových pivovarech se to hemží: HGB technologiemi (kdy někteří experti ředí pivo v šíleném poměru 1:1 se sodovkou (vodou nasycenou oxidem uhličitým), nebo CK tanky (cylindrokónické tanky, ve kterých pivo občas nejen kvasí, ale i zraje a to všechno dvakrát rychleji, než na klasické spilce). Při chmelení se používá čím dál více koncentrátů, ve kterých ovšem hořkost není provázena vůní a chutí chmele. Toto všechno je pro dlouhou trvalnivost podpořeno filtrací (občas připomínající dialýzu pacientů) a následným "povařením" piva při pasterizaci. Všechno z velké části jen proto, aby se žlutavý mok mohl vystavit na měsíce v supermarketu u oken s nulovou změnou tohoto již i chuťově sterilního nápoje. Přitom u plzenského typu piva často platí, že čím má pivo plnější chuť a bohatší pěnu, tím má o něco menší trvanlivost, protože látky, které pomáhají vytvářet bohatou pěnu a plnost piva, často snižují stabilitu piva a tím i jeho trvanlivost. Velká čast těchto látek je také zdraví prospešná, ale v "europivech" je naleznete jen v opravdu zbytkové míře.

Výše jsem uvedl spíše to, co "poctivé pivo" není, tedy:

Poctivé pivo by mělo být:

-vařeno pouze ze sladu, vody, chmele a kvasnic. Tedy dle německého zákona o čistotě piva platného pro Bavorsko už od roku 1516. A pokud se do piva přidá "něco navíc", musí proto mít sládek důvod jiný, než je trvanlivost a výrobní cena. Tedy žádné koncentráty, náhražky, extrakty a různé přídavky do sypání pro trvalejší pěnu atd. Samozřejmě se předpokládá použití kvalitních surovin.

-vařeno pouze z chmele celého, nebo z pelet 90 (přip. min. 70)

-vařeno bez výraznější pomoci HGB technologie

-kvašeno na klasické spilce

-bez pasterizace

Těžko lze nastavit přesnou hranici pro "poctivé pivo". I s použitím CK tanků, HGB a filtrací se dá uvařit velmi dobré pivo, ale nesmí se tyto a jiné technologie zneužít k masivnímu zlevňování výroby. Bohužel i ochranná známka evropské unie pro "české pivo" v žádném případě negarantuje pivo vyrobené tradičním způsobem. Lobování velkých pivovarů udělalo své a tuto zeměpisnou ochranou známku může dát na své pivo prakticky skoro každý tuzemský pivovar. My můžeme sobě a poctivému pivu pomoci tím, že si budeme vybírat taková piva, u kterých stále platí, že jsou tekutým chlebem, jsou chuťově plné a s bohatou pěnou jako smetanou.